03.3.2014 - ZELENÁ LÉKÁRNA

ZELENÁ LÉKÁRNA
ČERTŮV SPÁR – HARPAGO(Harpagophytumprocumbens)

Botanika:
Hlavní zásobní kořeny jsou dlouhé pouze kolem 15 cm, ale vedlejší boční kořeny dorůstají délky až 2 metrů. Jsou hlízovité, ležaté, tlusté kolem 5 cm. Vlastní rostlina dorůstá délky 1 až 1,5 metru, ale nikoliv do výšky, protože lodyha je vlastně ležícím výhonkem. Listy jsou stopkaté, laločnaté, poměrně masité a v paždí mají uloženy velké, jednotlivé náprstkovité květy zářivě červenofialové barvy. Mateřská rostlina pochází ze savan jihozápadní Afriky, u nás se někdy pěstuje ve skleníku.

Droga:
Surovina získaná z bočních plazivých kořenů; je bez vůně, chutná nejprve nasládle a potom velmi hořce, čímž se liší od materiálu z hlavních kořenů, který nevykazuje hořkou chuť, a někdy se jim droga porušuje.

Obsah:
Droga obsahuje iridoidníglykosidy, např. harpagosid, harpagid, ester kyseliny skořicové procumbid; dále jsou přítomny sacharidy, triterpeny, fytosteroly, fenolické látky, flavonoidy, pryskyřice a volnákyselina skořicová.

Účinnost:
Droga vykazuje výrazně protizánětlivé a protirevmatické účinky. Působí rovněž analgeticky. Snižuje též hladinu krevního cukru, působí jako antialergikum. Lze ji zasahovat při funkčních poruchách žlučníku, slinivky, tenkého střeva a jater. Při delším užívání snižuje hladinu volného bilirubinu v krvi a je osvědčena i při dlouhotrvajících bolestech hlavy. Zevně lze čajem z drogy působit na ekzémy a jiné kožní afekce.

Kontra:
V těhotenství a při kojení raději neužívat, stejně jako při vředové chorobě žaludku a dvanáctníku, případně při žlučníkových kaméncích.

Forma:
Nejúčinnější lékovou formou je dvouminutový odvar. Nálev působí jemněji. Doba vyluhovaní je 10 až15 minut. Lze aplikovat i tinkturu, ale ta ve srovnání s vodními výluhy nevykazuje mohutnější účinek. Vynikající francouzskýbylinář padesátých let Maurice Messegue drogu s úspěchem využíval do protirevmatických koupelí rukou a nohou. 

ČERVENÁ ŘEPA(Beta vulgaris)

Botanika:
Řepy jsou jednoleté až vytrvalérostliny s větvenou lodyhou. Listy mají velké, střídavé, nedělené, květy oboupohlavní, jednotlivé nebo častěji v klubíčcích, skládajících přetrhované laty. Okvětí mají bledé, zřídka nažloutlé, na bázi srostlé v češuli, blizny jsou trojklané, nažky uzavřené, zpravidla opadává cele klubíčko. Červená řepa je jen jednou z bohatého počtu poddruhůa odrůd; někdy se botanicky označuje i jako Beta vulgaris, subspeciesvulgaris, provar. conditiva (AEF.) HELM. Od klasické řepy cukrové se liší především kulovitým, karmínověrudým kořenem a řapíky listůstejné barvy.

Droga:
Předmětem užití jsou především kořeny a šťáva z nich získávaná (succus et radix betaerubri).

Obsah:
Červená řepa je mimořádněbohatá na mikroelementy. Nejvíce obsahuje draslíku, kolem 350 mg%, ale nachází se tu i zinek,železo, sodík, vápník, hořčík,selen a další, vše v optimálních dávkách. Přítomny jsou vitaminy skupiny B, vitamin C, biotin čili vitamin H a provitamin A. Velmi důležitý je obsah antokyanůs protinádorovýmúčinkem, flavony, temně rudý betain, cholin a organické kyseliny.

Účinnost:
Červená řepa je mimořádněceněna při různýchkrevníchchorobách a při nádorovémonemocnění. Jejíprotinádorovýefekt je patrný i při užitíjednoduchýchlékových forem, s čímž se setkáváme jen u několika málo rostlin. Šťáva je prostředkem protirevmatickým a traduje se, že na sebe dovede vázatradioaktivnílátky a těžké kovy a pomáhá je vylučovat z organizmu. Působíjako jaternídetoxikant, snižuje hladinu krevního cholesterolu a máproti sklerotickéúčinky. Podporuje látkovouvýměnu a její aplikace je velmi vhodnápři kožníchchorobách. Celkovězlepšuje trávení. Je vhodnýmpomocným prostředkem při léčběkrevních chorob a máúčinekproti malarický. Zlepšuje stav postižených boreliózou a klíšťovouencefalitidou, patrněpro svůj virostatický efekt. Zlepšuje mozkovou činnost a je dobrou výživou nervů. Jejíužívaníje velmi vhodnézejména při menstruačních a klimakterických potížích.

Kontra:
Aplikace červené řepy nemá vážnější kontraindikace a nejsou známy ani závažnějšínežádoucíúčinky. Přesto i zde je vhodnédodržovat známéKneippovopravidlo „Všeho s mírou a dobrého po málu“ a nepřekračovat uvedenédávkováni. Podávání zavařené červené řepy má poněkud nižší účinnost.

Forma:
Léčbašťávou z červené řepy se vede obvykle formou kůr. Co se tyká dávkování, jsou odbornici vzácně nejednotní. Nejčastěji se doporučuje 3× až 4× denněpo 125 ml; v počátcíchléčby je vhodnějšídávkavyšší. Dobu léčbyurčují okolnosti, tj. vývoj nemoci a také osobnísnášenlivost; obvykle se pohybuje mezi 3 až 6 týdny, ale může být i delší. Jinou formou léčby je smíchání šťávy z červené řepy, mrkve a vody stejným dílem. Této směsi se podává denně obvykle 1 litr. 

JOSEF ANTONÍN ZENTRICHFoto AR – Martin Ježek